Náš program pokračuje návštěvou šanghajské za­hra­dy Yuyuan, která je situována vprostřed zóny mnoha krámků a obchodů. Vchod je oproti krásné čajovně s lomeným, nádherně zdobeným úzkým můstkem (znovu ochrana proti zlým duchům), vše obklopeno malým jezerem s rozkvetlými lotosy.

Yuyuan, zahrada příjemného odpo­čin­ku je opravdu nádherná. Shodujeme se, že nejhezčí ze všech, které jsme při našem pobytu v Číně navští­vili…

Dokonalá harmonie jednotlivých rostlin, keřů, stromků, jezírek. Několik překrásně vyzdobených al­tánů, nádherné bonsaje, vkusné, nápadité umě­lé kamenné skalky, červené rybky v jezírcích. Ne­čekané, příjemné šanghajské překvapení.

Po kouzelné prohlídce máme ještě chvíli čas navštívit krámky v soused­ství. Prodavači jsou i tady nachystáni především na neasijské turisty. A tak znovu slyšíme i na naši adresu: Hallo Sir, Only one Dollar… Cheaper cheaper…

Nabídka zboží je však méně starožitná… Velké (i naší) pozornosti se zde těší nabídka osobních jadeitových razítek se jménem převedením z latinky do čínských znaků.

Ivan zdržuje odjezd skupiny, jeho razítko ještě není dokončené.

V autobuse lituji, že jsem si také tento originální suvenýr nepořídil. Jako by mě ale Lenka vyslyšela – zmiňuje, že je nás víc, ktěří by se rádi do ob­chodní zóny ještě na chvíli vrátili. Nakonec jsme „nás víc“ 3 osoby, já a manželé ze Vsetína.

Domlouváme se, že pro sólový minivýlet použijeme taxík.

Mikrobus nás mezitím přiváží do restaurace na oběd, jídlo je opět výbor­né, poprvé ochutnáváme zde nabízené japonské pivo (stejné chutné jako desítka-číňan, jenom cena o něco vyšší).

Při opuštění jídelny sem dotázán mladou servírkou na „zemi původu“. Česká republika ani zde příliš nefunguje a tak alespoň střední Evropa. Větší úspěch slavím, když se při krátkém rozhovoru zmiňuji, že syn je kuchařem. Je mi nabídnuta a neodmítám prohlídku kuchyně. Je moderní, kompletně nerezová, personál vesměs hodně mladí lidé. Rozdávám poslední odznaky.